Devon

Čtvrtý systém paleozoika,který dostal jméno podle anglického hrabství Devonshire,zahrnuje období před 409-363 mil.let.Také v tomto časovém úseku se pevninské bloky pohybovaly.Klima na severní polokouli bylo teplé, v oblasti jižního pólu se našly stopy zalednění.V siluru měl místozačátek jednotlivých druhů suchozemských rostlin.Především se to týká porostů nahosemenných rostlin jako řesličkovitých a kapradoporostů,které ve svrchním devonu zmohutněly do velikosti stromů.I v říši živočišné se událo mnoho.Druhy žijící ve vodě se jednoznačně vyvíjely dál.Devon se také označuje jako věk ryb.Z bezčelistných ryb se vyvynuly pancířnaté ryby,které jako první z obratlovců ještě netvořily kosti,ale chrupavčitá hmota.Pancířnaté ryby byly z předu chráněny

kostěným pancířem,dále v zadu byly pokryté šupinami.Dosahovaly délky až 8 m, v devonu se dočkaly rozkvětu,ale na konci tohoto období vymřely.Ke chrupavčitím rybám se počítají i žraloci,dodnes dominující dravci moří,stejně jako rejnoci.Protože z nich fosilizovaly.Dýchaly většinou plícemi a měly masité s pevnou kostěnou kostrou.Ovládaly devonká vodstva.V moderní době se považovaly za vyhynulé,dokud se v roce1938 nepodařilo u východního pobřežéí Jížní Afriky ulovit živí exemplář.Později byly uloveny další.Tyto ryby však nedýchaly plícemi,ale žábrami jako ryby paprskoploutvé,které se v devonu už také vyskytovaly.O lalokoploutvých se vi, že byly schopné se pomocí svalnatých ploutvých pohybovat i na souši,aby mohly opustit vysychající  jezero nebo řeku a najít si nové vodní prostředí.Dalších skupinou kostnatých ryb byly ryby dvojdyšné,které mohly dýchat i plícemi a již téměř vyhynuly.Žily také v dočasně vysichajících vodách,dovedly se však v období sucha zahrabat do bahna a díky plícím je přestát.Mladí jedinci byly jěště plně odkázáni na vodu.Později dokázali přežít na souši.V devonu se také vyvinuly první  obojživelníci.