Ordovik

Ordovik je časový úsek prvohor(paleozoika)následujícím po kambriu zahrnující období před 510 až 439 mil. let.Byl pojmenván podle keltského kmene sídlícího v severním Walesu.Geografické poměry se podobaly poměrům v kambrium.Kontinentální drift,přibližující vzájemně pevninské bloky,pokračoval a pobřeží byla stále více zaplavována mořem.Během ordoviku došlo k místnímu zalednění.Kamenitý sediment vzniklý čiností ledovců můžeme dnes pozorovat v Jižní Americe.Život na naší planetě se dál rozvíjel,ale  byl stále omezen  na moře.Jak dokazují usazeniny v tmavé břidlici,dominovali v hlubokých pásmech graptoliti,vybavení vnějším chitinovým skeletem,kteří tam vytvářeli kolonie.V mělkých mořích se v písčitovápenitých vrstvách nacházeli především trilobiti ve velkém počtu druhů.Tito členovci měli tělo vybaveném hřbetním krunýřem,skládajícím se ze tří vzájemně spojených oddílů:ze štítu hlavy,který měl jeden střední a dva postraní díly,trupu(většinou tvořeného větším počtem pohyblivých segmentů) a z krátkého ocasního štítu.Pří slušníci této vyhynulé třídy,ve které existovalo 1500 rodů a 100 000 druhů,se živily živočišními a rostlinými zbytky.Ve fosilizovaných písečných pouštích byly z éry ordoviku nalezeny zkamenělé otisky stopy jakéhosi lezoucího tvora,jakou by mohla zanechat tisícinožka.Pokud na souši takový druh existoval,pak v oné době musely také existovat suchozemské rostliny,jimiž by se jeho příslušníci živili.Podle výzkumu a výpočtů takové rostliny ale existovaly až v siluru.