Silur

Silur je třetí systém prvohor.Byl pojmenován podle keltského kmene Silurů,který žil ve Walesu.Časově sahal od 439 do 409 mil.let.Z geografického hlediska tehdy existovaly dva do značné míry uzavřené kontinenty,severní LAURASIE a jižní GONDWANA,více nebo méně zaplavovaná.Odhadujeme,že tehdejší severní póĺ se nalézal v severním Tichém oceánu,jižní pól  v jihozápadní Africe.Rovník probíhal z jihovýchodní Evropy do severní Austrálie a středem Severní Ameriky dál do Grónska.Klima bylo převážně vlké a teplé,ke konci Siluru poněkud sušší.Dokazují to formace pískovce a ložika sádrovce a kamenné soli pocházející z té doby.K nejhojněji zastoupeným obyvatelům moří patřili bezobratlí.K nim patří zejména graptoliti v hlubokých vodách a v mělkých členovci-trilobiti a jednoduší koráli.Koráli,kteří tehdy budovali mohutné útesy dodnes fascinující vědce,vymřeli před 230 mil.let.Vystřídali je dnešní koráli, které najdeme v teplých mořích.Různorepi,patřící mezi členovce,dosahovali obřích rozměrů až dva metry.Silně se rozšížily hvězdice,které se začaly vyskytovat už v ordoviku.Měly pěticípé tělo hvězdicově uspořádané kolem středu souměrnosti.Pět ramen bylo vyzbrojeno mnoha desítkami přísavních nožek.V moři se objevily první bezčelistné ryby,které neměly kosti ale pouze chrupavčitou kostru.Jejich existence je nám známá jenom proto,že na hlavě a těle měly malé kostěné destičky,které prošli fosilizací,a tak se dochovaly.Z bezčelistných rybdožily do současné doby pouze úhořům podobné mihule a červům podobné parazitující sliznatky ze třídy kruhoústlích.Lilijice,které vedle řasrovněž prožívaly období rozkvětu,se zkládaly z těla kalichovitého tvaru,zakotveného v mořském dně stonkem.Tělo měly vybaveném četnými rameny.Na souši se koncem siluru objevily první kapradoporosty a plavuně.